Modern Language Association (MLA) a EBSCO ve spolupráci s organizacemi Choice a Association of College and Research Libraries (ACRL) uspořádaly 20. května webinář s názvem Technology and Evolving Research Practices in the Humanities, který se věnoval tomu, jak nové technologie a nástroje využívající umělou inteligenci ovlivňují akademické prostředí.
Panelisty byli Elizabeth Brookbank, knihovnice pro výuku a profesorka na Western Oregon University; Ellen C. Carillo, profesorka angličtiny a koordinátorka psaní na University of Connecticut; a Leo Flores, vedoucí katedry angličtiny na Appalachian State University. Diskuzi moderovala Angela Gibson, Senior Director of Operational Strategy v MLA. Webinář se ve třech částech zaměřil na definici informační a AI gramotnosti, otevřel řadu podnětných otázek týkajících se umělé inteligence a poskytl prostor také pro dotazy účastníků.
Informační gramotnost a AI gramotnost
ACRL ve svém dokumentu Framework for Information Literacy for Higher Education definuje informační gramotnost jako „soubor vzájemně propojených schopností zahrnujících uvědomělé vyhledávání informací, porozumění tomu, jak informace vznikají a jak je jim přisuzována hodnota, a využívání informací při vytváření nových poznatků a etickém zapojení do vzdělávacích komunit“.
Přestože tento pojem vznikl již v 70. letech 20. století, dovednosti, které označuje, jsou v současnosti stále důležitější. Důvodem je obrovský nárůst online obsahu, šíření dezinformací a s tím související potřeba důsledně ověřovat zdrojové materiály. Nástup generativní AI a nových nástrojů, které se dostávají do rukou studentů, pedagogů i knihovníků, činí rozvoj informační gramotnosti – a její rozšíření o dovednosti spojené s AI – naléhavější než kdy dříve.
Panelisté webináře uznali, že tato naléhavost i samotné možnosti a omezení generativní AI mohou být pro vyučující, výzkumníky i studenty zahlcující. Zdůraznili proto důležitost mít na paměti omezení umělé inteligence při výuce studentů i při hodnocení validity jejích výstupů. Odpovědi generované AI je podle nich vždy třeba posuzovat ve vztahu k vlastním odborným znalostem.
Účastníky také povzbudili k zamyšlení nad tím, jak lze AI využít ke zlepšení stávajících pracovních postupů, ke zkoumání rozsáhlých datových souborů v databázích a archivních sbírkách nebo k podpoře rozvoje informační gramotnosti ve výuce a při výzkumu.
Klíčové otázky
Ve druhé části webináře položila moderátorka čtyři zásadní otázky, které je třeba zvažovat při diskusi o umělé inteligenci v akademickém prostředí:
- AI: zda, kdy a jak?
- Kdy a proč je u generativní AI důležitý zásah člověka?
- Které aspekty jsou klíčové při tvorbě pravidel pro využívání AI na vysokých školách?
- Jaká odpovědnost připadá pedagogům v souvislosti s generativní AI?
Při diskuzi o prvních dvou otázkách panelisté upozornili, že vhodné způsoby využití AI se mohou lišit v závislosti na tom, zda jde o knihovníka, který vyučuje, vysokoškolského pedagoga nebo studenta provádějícího výzkum. Vzhledem k rychlému vývoji technologií je podle nich zásadní, aby humanitní vědci přemýšleli především o tom, kdy a jak AI používat.
Účastníkům zároveň doporučili, aby sami sebe vnímali jako odborníky a vybraný AI nástroj jako začátečníka. Takový přístup pomáhá udržet jasnou představu o tom, že umělá inteligence má lidské znalosti a odborné posouzení podporovat, nikoli je nahrazovat.
Poslední dvě otázky otevřely téma, které znepokojovalo i mnoho účastníků: Kde leží odpovědnost knihovníků a pedagogů za výuku AI gramotnosti, zejména pokud instituce nemají jasně stanovená pravidla pro používání AI?
Řečníci upozornili, že konkrétní pravidla a doporučení se mohou mezi jednotlivými univerzitami lišit. Rozvoj AI gramotnosti studentů je však podle nich důležitý pro jejich přípravu na budoucí zaměstnání i profese, ve kterých bude základní znalost AI stále častěji nezbytná.
Panelisté také argumentovali, že pro studenty i pedagogy je užitečnější s generativní AI experimentovat a učit se o jejích možnostech a omezeních než ignorovat technologické změny, které probíhají v prostředí humanitního výzkumu.
Panelisté účastníkům webináře doporučili, aby sami sebe vnímali jako odborníky a vybraný AI nástroj jako začátečníka, aby zůstalo jasné, že AI má být pomocníkem, nikoli náhradou lidských znalostí.
Panelisté účastníkům webináře doporučili, aby sami sebe vnímali jako odborníky a vybraný AI nástroj jako začátečníka, aby zůstalo jasné, že AI má být pomocníkem, nikoli náhradou lidských znalostí.
Společná témata z dotazů účastníků
Poslední část webináře byla věnována otázkám účastníků. Jedním z nejčastějších témat byly etické souvislosti používání AI. Mnoho knihovníků, pedagogů a studentů vidí v AI velký potenciál, zároveň však přemýšlí, kde leží hranice mezi etickým a neetickým využíváním obsahu vytvořeného umělou inteligencí.
Panelisté se shodli, že výstupy AI je nutné posuzovat kriticky. Umělá inteligence může vytvářet halucinace a smyšlené informace, generovat deepfakes nebo uvádět nepravdivé atribuce. Zároveň varovali před používáním AI nástrojů jako náhrady klasických vyhledávačů a zdůraznili význam odborných databází, jako je MLA International Bibliography with Full Text.
Nástroje jako ChatGPT nebo Gemini lze podle panelistů vnímat jako partnery pro brainstorming a spolupráci, kteří mohou pomoci nastartovat výzkumný proces, neměli by však nahrazovat důvěryhodné knihovní zdroje.
Účastníci se věnovali také otázce vlivu AI na vzdělávání. Mnoho vyučujících má obavy, že pokud budou studenti při čtení a psaní příliš spoléhat na generativní technologie, může to oslabit jejich schopnost kriticky myslet a samostatně pracovat s informacemi.
AI sice rychle mění prostředí výzkumu, zároveň však studenti nacházejí kreativní způsoby, jak její možnosti využít k rozvoji vlastního myšlení, získávání zpětné vazby nebo jinému způsobu vyhledávání a zpracování informací prostřednictvím práce s prompty a chatovacími funkcemi. Jinými slovy, AI mohou využívat také k rozvoji informační gramotnosti a kritického myšlení.
Dalším častým tématem byla otázka, jak AI nástroje hodnotit a k jakým účelům je využívat. Panelisté pedagogům doporučili, aby si jednotlivé služby generativní AI aktivně vyzkoušeli a seznámili se s jejich specifiky. Lépe tak pochopí, které nástroje se hodí pro konkrétní úkoly.
AI nástroje se neustále mění a vyvíjejí a stále více se integrují také do běžných operačních systémů a vyhledávačů, jako je Google. O to důležitější je podle panelistů porozumět tomu, jak tyto technologie fungují. Centra zaměřená na psaní a doučování i organizace, jako je MLA, mohou akademickým komunitám poskytovat cenné zázemí pro získávání znalostí, podpory a vedení v oblasti AI.
Shrnutí a další zdroje
Služby umělé inteligence a generativní technologie mají potenciál pomoci pedagogům, knihovníkům i studentům proměňovat tradiční postupy spojené se čtením, psaním a výzkumem. MLA v současnosti připravuje další zdroje, které mají humanitním vědcům pomoci lépe porozumět tomu, jak nástroje AI využívat a jak z nich získat co největší přínos.
MLA zároveň nabízí několik existujících zdrojů zaměřených na podporu rozvoje informační a AI gramotnosti:
